Týden v Trondheimu

Většinou nepíšu k uveřejňovaným fotografiím žádné sáhodlouhé články, protože básnické střevo zrovna nejsem. Týdenní pobyt v Norském Trondheimu si ale určitě zaslouží pár řádků. Pokud vás to nezajímá, můžete přejít dolů rovnou k fotkám.

S první zajímavou zkušeností jsem se potkal už na cestě z Bergenu (kde jsem přestupoval) do Trondheimu. Po chvíli letu se ozval v reproduktorech (asi) kapitán a po chvilce povídání se celé letadlo začalo nahlas smát a tleskat. Milá paní, která seděla vedle mě pochopila, že norštinou nevládnu a tak se jala mi norský vtípek překládat do angličtiny. V angličtině mi to už tak moc vtipné nepřipadalo, ale tak zasmál jsem se. Bylo to něco o tom, že pilot převážel na palubě letadla akvárium s rybami nebo něco takového. Paní byla vůbec zajímavá, protože mi v letadle kompletně změnila můj názor na Norsko. Prvně mi povídala o tom, že Trondheim je šíleně špinavé město s množstvím odpadků v ulicích a pak, že hlavně nemám jíst lososy, protože jsou napumpovaní různými antibiotiky a dalšími ropnými látkami. No jednoho jsem si dal a ropák se ze mě zatím nestal a s tou špínou to není o nic horší než v Olomouci. Alespoň mi pak na letišti ukázala kam jít na autobus.

Ubytoval jsem se na doporučení Buráka v samotném centru města a protože byla neděle odpoledne a na Norsko opravdu krásné počasí (nepršelo), tak jsem vyrazil na obchůzku městem. Trondheim nemá centrum příliš velké, tak jsem měl většinu prolezlou už za dvě hodiny. Zbytek jsem si nechal na pondělí. Celou dobu jsem se těšil a přemýšlel nad tím, jak bych mohl město a okolí projezdit na kole. K mému zklamání nebyla ve městě jediná půjčovna kol a tak přišel na řadu pouze červený City bike, který vážil asi 30 kilo. Triple butted trubky to asi nebyly, ale vzal jsem za vděk alespoň něčím. Najezdil jsem úspěšných 12 kilometrů a vyšlapal dokonce na místní pevnost Kristiansten festning. Počasí bylo nádherné a po vrácení kola jsem si byl ještě zaběhat abych se trochu přizpůsobil životnímu stylu Norů. Měl jsem z toho radost, protože jsem uběhl svoje zatím letošní maximum (13 km) ze dvou běhů co jsem byl. Jediné co mi trochu vadilo, že mě předbíhali i děcka, které si jen tak běželi ze školy domů s batohem na zádech. Ale co už – snaha se cení 🙂

Úterý začalo pracovně a někdy po obědě jsem si říkal, že je čas se opět provětrat. Rozhodl jsem se vyrazit do místní rekreační oblasti Bymarka, kam jsem dojel místní tramvají. Protože Norsko je vyhlášené tím, že se všude dá platit kartou, tak jsem si vzal sebou jen 140 NOK jako železnou jistotu. Tu jsem skoro celou (100 NOK) utratil za zpáteční jízdenku v tramvaji, protože se tam kartou platit nedalo. Ono vůbec ten výlet nebyl moc vydařený, protože jsem hned v tramvaji zjistil, že mi došla baterka ve foťáku, ač mi ještě ráno ukazoval plný stav. Fotky z Bymarky mám jen dvě vyfocené mým mobilem s rozlišením snad 640 x 480 nebo tak něco. Byla to ale typická norská krajina (zakrslé křoviny s podmáčenou půdou). Cestičky byly podmáčené více než kdy obvykle, protože bylo čerstvě po tání sněhu, takže boty promočené hned po prvních ušlých metrech (k čemu je goretex, když teče podrážkou?).

Ve středu jsem měl domluvenou prezentaci na univerzitě a další meetingy. Při příchodu na univerzitu se proti mě hrnul dav lidí v čele s kapelou a dívčinou nesoucí něco jako dřevěnou koroptev v budce. Uprostřed dva borci nesli akvárium plné vody a s nějakými rybami. Pochopil jsem, že se jedná asi o místní oslavu ukončení studia (pravděpodobně to byli biologové). Trochu jsem litoval, že jsem je nestihl vyfotit. Po ukončení všech pracovních povinností mě Terje pozval na večeři do místní otočné restošky v televizním vysílači Tyholttårnet. S Terjem jsme docela fajn popovídali a pak se rozešli každý svou cestou. K mému velkému překvapení jsem v centru potkal ten samý dav v čele s kapelou, koroptví, akváriem a rybami. Jen připomínám, že to bylo o více než tři hodiny později. Jejich způsob oslavy ukončení studia se mi líbil a natočil jsem i krátké video.

Ve čtvrtek a v pátek bylo hnusně, takže se už nic zvláštního nedělo. V pátek odjezd na letiště a cesta domů.



Bookmark the permalink.

Comments are closed.