32 hodin samoty

Ano, popisek zní trochu smutně, ale v tomto případě to byla samota velmi příjemná. Proč? Protože jsme se na 32 hodin rozloučili s dětmi a vyrazili sami s Martou do Jeseníků. Taková zdánlivá banalita a člověk se najednou zase cítí jako osmnáctiletý 🙂 Za ty dva necelé dny jsme zvládli Bílou Opavu až na Praděd a zpět a v neděli ještě k tomu Rejvíz. Tak se nám to líbilo, až jsme si s Martou řekli, že bychom to měli opakovat častěji 🙂

Bookmark the permalink.

Comments are closed.